Naši předkové vlastně nic jiného neznali. Svítili si buď svíčkami, nebo loučemi. Nebo obojími. Jen ti lépe postavení snad měli olejová svítidla, ale v Evropě se myslím příliš neprosazovaly. Ovšem mé znalosti dějin jsou mizivé, takže se možná mýlím. Ale to není podstatné, podstatné je to, že svíčky jsou s námi již od x-tého století a jejich skladba jako taková se skoro vůbec nezměnila.

Jistě, dříve byly ryze účelné. Potřebuji vidět, zapálím si svíčku a vidím. Nehledím na to, zda je hezká či škaredá, modrá nebo bílá, či nějak tvarově řešená. Většina měly klasický tvar, aby se daly dobře držet v ruce nebo snadno použít do svícnu. Dalo by se s nadsázkou říci, ryze technická záležitost.

Dnes tomu již tak není. Nevím, zda jste si povšimli, že svíčkami se nesvítí již skoro vůbec nikde. Jsou sice používány, ale jen zřídka k osvětlení.

Nejmasovější použití je v kostelech a na hřbitovech. Zde to jaksi patří ke koloritu a hřbitov bez svíček, či kostel bez nich, to si snad ani nelze představit. Máme na mysli klasické kostely, ne ty moderní krabice, kde se již ani na ty svíčky nedbá. A pokud ano, místo klasických voskových zde „plápolají“ ty z umělých hmot, které mají místo knotu na konci žárovičku napájenou knoflíkovou baterií.

Takže i zde se nám vytrácí taková ta zvláštní atmosféra, zčásti romantická, zčásti historická. O tuto však nemusíme přicházet definitivně.

Na webu ozdobné svíčky se můžete sami přesvědčit, jak se nyní dělají tyto věci dekorativní, a jaká to může být nádhera. Jste-li tedy příznivci takových těch večerů při svíčkách, nemůžete váhat ani chvíli. Výběr je dostatečně široký. A pokud byste nechtěli ozdobné svíčky pro sebe, objednejte je příbuzným, známým, kamarádům nebo kolegům. Je to vlastně dárek vhodný pro naprosto každého, tedy mimo dětí samozřejmě. Nuže, vybírejte a kupujte.