Dokud má člověk dost peněz, není pro něj nic problém. Kdykoliv něco potřebuje, koupí si to, kdykoliv něco chce, může to mít, protože se u nás dá za peníze sehnat prakticky cokoliv. Jenom by to chtělo, aby byl člověk dostatečně finančně zajištěný, kdykoliv to jenom je zapotřebí. Což se ale často neděje. Je celá řada případů, kdy by člověk nějaké peníze potřeboval, ale už je prostě nemá. A v dohledné době třeba ani mít nebude, protože mu klesly příjmy, objevily se neplánované výdaje a podobně.

Logicky by mělo dojít k tomu, že když člověk nemá peníze, neměl by si nic kupovat a nic financovat. Což ale – jak všichni velice dobře víme – nepřipadá v úvahu, protože lidé musí uspokojovat své potřeby i v časech finanční nouze, a jsou platby, které zkrátka nelze oželet.

A kde vzít peníze, když si je někdo není zrovna schopen vydělat? Obvykle už tu přichází v úvahu jedině půjčka. A ta může být pro kdekoho skutečně vhodným řešením, ne-li přímo pomyslným záchranným kruhem. Protože půjčky umožňují financovat i to, na co se vlastních finančních prostředků nedostává, na úkor budoucích příjmů, a je-li si člověk jist, že bude mít v budoucnu z čeho splácet, ať si klidně půjčku vezme. Pokud mu ji tedy někde dají.

A tady je problém. Ne každá finanční instituce ochotně svěří svoje peníze někomu, kdo kvůli nízkým příjmům, záznamům v registrech dlužníků, exekucím nebo jiným nedostatkům nedokáže dostatečně zaručit, že bude schopný půjčené peníze vrátit tak, jak to bude dohodnuto. A pak má podobný žadatel smůlu.

Ale má-li dotyčný aspoň nějaký nemovitý majetek, není ztracen, protože v takovém případě může určitě počítat s tím, že mu pomůže přinejmenším nebankovní hypotéka. Tu totiž lze dostat docela snadno i v případě, že by člověka odmítli ve všech bankách široko daleko. A peněz, které mu tu půjčí, může být klidně i mnoho a za výhodných a zvladatelných podmínek.