V době, kdy ve světě vládly literární, umělecké a kulturní směry jako strukturalismus ve vědě, syntetismus v divadle, surrealismus v malířství a dadaismus v poezii, se na české umělecké scéně vyskytl literární směr, který ve světě neměl obdoby – a psal o něm i André Breton, nejznámější francouzský surrealista.

Poetismus byl směrem, který se odrazil pouze v české a slovenské literatuře, ale ačkoli se o něj zajímali i Rusové, Němci či právě Francouzi, aktivně jsme literaturu tohoto směru obdrželi jenom my.
Česká avantgarda ve dvacátých letech dvacátého století obsahovala směry, jako byly:

– Civilismus
– Futurismus
– Kubismus
– Surrealismus
– Dadaismus
– Proletářská poezie
– Vitalismus

Proč vznikl poetismus?
V české kotlině působila v té době nejsilněji proletářská poezie, která měla silně levicové zaměření. Právě sem spadá Jiří Wolker se svou známou sbírkou Těžká hodina nebo Host do domu. I z toho důvodu se proti proletářské poezii vyhranil Poetismus, který požadoval úplnou depolitizaci tvorby básníků a literátů, ale také se zabýval mezilidskými vztahy. Po první světové válce se lidem jevil problém izolace a odcizení jako závažný problém, nejsilněji na tuto tematiku reagoval ve svých utopických románech a divadelních hrách Karel Čapek.
Hlavní představitelé v literatuře:

1. Vítězslav Nezval
2. Jaroslav Seifert
3. Vladimír Vančura
4. Karel Teige
5. Konstantin Biebl
6. František Halas
7. Vilém Závada